Jeden pohyb cvičím třeba tři měsíce

Při některých tricích teplického rodáka Toma Jaspera se diváci nestačí divit. Dokáže nechat mizet věci a nacházet je na neočekávaných místech, poznávat vybrané karty a řadu dalších iluzí. Jednoho z nejnadanějšich českých kouzelníků si proto zvou na vystoupení do různých koutů světa.  V budoucnu chce předvést divákům ještě mnohem složitější a neuvěřitelné kousky.

Někdo o lidech vaší profese říká, že jsou kouzelníci, jiný, že iluzionisté. Tak co jste podle vás?

Já se snažím se nijak nespecializovat a nelpím na nějaké terminologii, jelikož je zavádějící. Kouzelník je člověk, který má zvláštní schopnosti, a iluzionista je člověk, který dělá jen iluze. Tedy to, co se odehrává ve vaší hlavě, ale ve skutečnosti se to neděje. Já spíše chci, aby si lidé sami přebrali, jak mě zařadit. Je pro mne prioritou, aby to, co předvádím, v lidech vyvolalo určité pocity. Někdo si například říká mikromág, protože dělá takzvanou mikromagii – kouzlení zblízka. I to je zavádějící slovo, protože to spíše navozuje dojem, že jde o kouzla s nějakými opravdu drobnými věcmi. Dříve jsem si říkal iluzionista, protože to zní lépe než kouzelník, ale nakonec je to pořád jen slovo.

Takže to, co děláte, jsou triky, žádná kouzla…

Je to neustálý proces a je to individuální. Existuje opravdu tenká hranice mezi tím. co je skutečné a co není, a každý má tu hranici jinou. Je těžké říct, že tohle je kouzlo, a tohle kouzlo není. Kouzlo není jen o efektu samotném, je to o tom, co člověk cítí v ten daný moment.

Jak jste se vlastně ke kouzlení dostal?

Poprvé jsem se s kouzlením setkal přibližně před 13 lety, když mi otec koupil kouzelnickou knížku. Vzpomínám na první kouzlo, které jsem kdy viděl. Jednalo se o krabičku od sirek, která byla prázdná, poté se zavřela a uvnitř se objevila mince. Absolutně mě to dostalo. Když jsem byl na základce, tak mě bavilo zkoušet stále nová kouzla. Nebyl jsem na sport nebo na auta jako jiní kluci, ale věnoval jsem se právě kouzlům. Poprvé jsem vystupoval za peníze na jednom plese a od té doby to šlo samo. Nikdy jsem ale nebyl kolektivní typ, vždy jsem se snažil nacházet vlastní cesty a to mi zůstalo dodnes. V Česku jsou i kouzelnické kluby, ale po pravdě bych je začínajícím kouzelníkům moc nedoporučoval. Magie je umělecká forma, která si zasluhuje stejný respekt jako hudba nebo film. A právě díky těmto  klubům je to stále prezentováno jako laciná zábava, kdy je kouzelník v pozici baviče namísto umělce a od toho se odráží vše. Ale pokud si někdo myslí, že je  atraktivní kouzlit s kruhy v 21. století, nebudu mu tu iluzi brát. Světová magie je dnes již na úplně jiné úrovni, a proto je třeba neustále vymýšlet nové věci. Kluby ničí individualitu a kreativitu každého mladého kouzelníka, který se stále hledá.

Když nejste zastánce klubů, jak by měl někdo s kouzlením začít?

Je to těžké, jelikož to, co fungovalo u mne, nemusí fungovat u dalšího. Doporučil bych mu nějakou dobrou knihu pro začátečníky. Začít jednoduchými věcmi a pak se snažit hledat vlastní cesty. Vše trénovat do té doby, dokud to nebude umět dokonale. Poté rovnou vyjít mezi lidi, které nezná, jelikož léčba šokem je nejlepší, okamžitě se zbaví stresu, který může mít.

Musíte mít talent, hodně hbité prsty?

Talent je určitě důležitý, nicméně není rozhodujícím faktorem. Devětadevadesát procent všeho je prostě tvrdá dřina a píle. To je jako ve sportu. Můžete mít talentovaného sportovce, který je líný a spokojí se s průměrem, a pak dříče, který nakonec bude mnohem lepší, protože na sobě neustále pracuje a zdokonaluje se. Jsem zastáncem toho, že při kouzlení musí být každý pohyb opravdu perfektní, jelikož i to přispívá k celkovému dojmu. Pokud je člověk opravdu pracovitý a narodil se s talentem, je to dokonalá kombinace. Nejdůležitější je to, jestli se kouzlo dobře prodá a jestli diváka opravdu vtáhnete do děje.

3
Tedy musíte být herec?

Určitě. Kouzelník je také z velké části člověk, který musí vědět, kdy a jak se zatvářit. V tom má obrovskou roli to, jestli má charisma, anebo ne. Musí tedy mnohdy umět i dobře hrát a mít dobrý projev.

Máte nějaký svůj vzor?

Vždy se mi líbili ti, kteří magii podávali s nádechem tajemna. Copperfield je jasným úkazem toho, jak se dělá skvělá magie. Dále mám rád Crisse Angela, který je spíše skvělý businessman, ale i génius v tom, že i jednoduchý trik umí předvést jako něco neskutečného, a hlavně jednou provždy zbořil „pravidlo“, že kouzelník  musí být slušně oblečen. Pak mám ještě rád Penna a Tellera nebo Derrena Browna.

Mluvil jste o tréninku. Jak dlouho trvá se něco naučit?

Opět se jedná o individuální případy. Něco se opravdu trénovat nemusí, a naopak něco vyžaduje pravidelný trénink. Ne ke každému kouzlu potřebujete hbité  prsty. Třeba mentalismus probíhá pouze v hlavě. K tomu je zapotřebí, aby kouzelník uměl dobře mluvit a věděl, na co klást důraz. Na druhou stranu některá  kouzla například s kartami vyžadují dlouhý trénink. Já trénuji šest až sedm hodin denně, a když je potřeba, jsem schopen jeden pohyb cvičit třeba i tři měsíce, dokud ho nevypiluji.

Takže většina umění je o tom, aby člověk nepoznal, co děláte?

Spíše je to o tom, aby člověk, váš divák, přestal na chvíli přemýšlet. Dnešní doba je velmi hektická. Mnoho lidí musí pracovat 12 a více hodin denně a právě to jsou ti, co potřebují zázraky nejvíce, a je pro ně proto velmi důležité se čas do času zastavit a zažít zase takové to dětské snění, kdy jsme každý věřil na to, že všechno je možné.

Balíte na kouzla holky?

Nikdy jsem na kouzla holky nějak záměrně nebalil, ale samozřejmě pro mnohé dívky je atraktivní, když nějaké předvedete.

Co jste studoval, nějakou kouzelnickou školu?

Já jsem původem z Teplic a byl jsem studentem Obchodní akademie, pak jsem šel do Ústí nad Labem na UJEP studovat výtvarné umění, jelikož kromě kouzel rád maluji.

Máte na malování čas?

Já spím jen pět až šest hodin denně, takže i na to si někdy čas najdu, i když už ne tak často jako dřív.

Jak máte sever Čech rád?
Teplice jsou moje rodné město a celkově mám rád jeho historii. Jsou tu moc pěkná místa, která rád navštěvuji. Například lesopark nad starými Řetenicemi. Je to jedno z mých nejoblíbenějších míst, kde je klid a člověk si tam může pročistit hlavu. Třeba v Ústí je více průmyslu, ale zase je krásné něčím jiným a také jsou tam místa, která mají své kouzlo. Na všem se dá najít něco, co lze mít rád, a i přes všechny problémy máme krásnou zemi s bohatou historií a nádhernou přírodou.

5
Ale v poslední době spíše cestujete, váš facebook je plný fotografií z cest…

Jsem zastáncem názoru, že člověk by měl cestovat co nejvíce, poznávat ostatní kouty světa a rozdílné kultury. Jsem vděčný za to, že jsem dostal možnost cestovat s tím, co mne živí a co miluji.

Kde jste byl a pracoval?

Měl jsme několik jednorázových vystoupení, to bylo třeba ve Španělsku nebo v Taipei. Poté jsem byl v USA, v Indonésii na ostrově Bali jsem měl 12denní  vystoupení pro dva luxusní resorty. Letos v březnu jsem letěl na 3 týdny do Austrálie, kde jsem vystupoval také ve dvou hotelích a pak na jednom velkém soukromém eventu v Melbourne Exhibition Centre pro společnost svobodných zednářů, to byl zážitek na celý život. V říjnu letím opět na Bali a možná i na Jávu. Další rok bych rád něco blíže domovu, třeba napříč Evropou.

Dá se tím uživit?

Samozřejmě dá, ale je to trnitá cesta, která vyžaduje a i si již vyžádala spoustu trpělivosti a vytrvalosti. Ze začátku to nebylo jednoduché, sháněl jsem si vystoupení sám a každý neúspěch mě o to více posílil a motivoval k tomu pokračovat dál. Poté se to obrátilo a lidé v současnosti kontaktují nás. Jsem šťastný, že mohu dělat něco, co mne víc než baví, a poznávat tak i svět, ale umím si představit, že bych i normálně pracoval. Na každé práci si člověk může najít něco, proč se do ní těšit.

Co považujete za svou nejlepší věc?

Mám rád kouzla, kdy vám něco ukážu, třeba vám dám podepsat kartu a ta se pak objeví například za sklem nebo v nějakém neporušeném obalu. Taková kouzla se skládají z mnoha kroků a hraje zde roli i náhoda. Když pak divák něco otevře a tu věc najednou najde, nemá šanci se vrátit zpět a analyzovat, co se vlastně stalo.  Naopak nemám moc rád kouzla typu – vyber si kartu, uděláme šest hromádek, dvě karty odeberem, byla to tahle. Baví mne kouzlení zblízka, kde jste v těsném  kontaktu s lidmi, kteří vidí vše na vlastní oči. Ale i jevištní vystoupení má něco do sebe, protože zde jde hlavně o show a je tam úplně jiná energie.

Máte své tajné plány? Co třeba něco podobného jako David Copperfield, který utíká z vězení a udělá tak hodinový pořad?
Život je cesta neustálého sebezdokolování se a posouvání kupředu. Určitě jsou věci, o kterých nemluvím, ať už se týkají mého vystoupení, místa setrvání a mnoho jiného. Mám rád moment překvapení a v životě chci dokázat co nejvíc… Takže ano, plány, na kterých pracuji, vznikly už dávno. Až budu jednou starý a budu sedět v křesle u krbu, chci si říct, že to za to stálo a dal jsem do toho maximum.

1titulnifoto

Tom Jasper
Čtyřiadvacetiletý rodák z Teplic. Navštěvoval Obchodní akademii v Teplicích, poté ústeckou UJEP. Již čtrnáct let se věnuje kouzlení, 7 let vystupuje profesionálně, a to jak v České republice, tak i po světě.

NEJ
barva: černá
jídlo: pizza
hudba: W. A. Mozart
číslo: 1
politik: nemám

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*


*