Modelku a někdejší druhou českou vicemiss Andreu Kloboučkovou znáte možná pod jejím rodným jménem Vránová. Pochází sice z Roudnice nad Labem, ale v Teplicích žije s celou rodinou už řadu let. Hektický svět ve světlech ramp je prý ale už minulostí. V současnosti se věnuje pilates.
Pocházíte z Roudnice, tak už řadu let žijete s rodinou v Teplicích. Proč jste se tu vlastně rozhodli bydlet?
To je jednoduché. Bylo to vlastně kvůli manželovi, kterého jsem poznala v Praze, když hrál hokej za Slávii. No a pak, když dostal nabídku hrát za Litvínov, tak jsem neváhala a šla jsem s ním sem, na sever Čech, do Litvínova. To jsme vlastně ještě ani manželé nebyli (smích). Jenže přímo v Litvínově se nám nelíbilo a manžel má na Teplicku rodinu, takže jsme zakotvili přímo tady v Teplicích a už jsme tu zůstali.
Co se vám zde nejvíce líbí? A je něco, co se vám naopak nelíbí?
Protože bydlíme v Šanově, tak musím říct, že tu jsou krásné parky. Vždy je kam se jít projít, s kočárkem, se psem. Ale nelíbí se mi a chybí mi tu možnost venkovních sportovních aktivit, jako dráhy na inline brusle nebo cyklostezky. Také je strašné, jak se v některých částech města válí kvanta odpadků, to je za mě problém, který by se měl určitě řešit. Teď to vypadá, že bydlení v Teplicích je špatné, ale opak je pravdou. Určitě jsem teplický patriot a Teplice považuji za krásné město s velkým potenciálem a možná právě proto mi hodně vadí, když je město v takovém stavu.
Už to bude skoro čtvrtstoletí, co jste vyhrála titul Vicemiss České republiky 2001. Vzpomínáte ještě, jaký to byl pocit?
Bylo to něco neuvěřitelného a já se musím přiznat, že jsem to vůbec nečekala. Mezi soutěžícími koluje taková ta zdravá rivalita a vždy se proslýchá, kdo to asi vyhraje. Tenkrát to byl někdo úplně jiný, vyhrála Diana Kobzanová, kterou vůbec nikdo nečekal. A když mě vyhlásili jako třetí, tak jsem byla strašně moc dojatá. Jeden z důvodů, proč jsem do soutěže šla, je, že jsem se toužila přesunout do Prahy a za třetí místo byla jedna z výher pronájem bytu na rok v Praze. Takže to byl pro mě splněný sen, který mi otevřel nové možnosti.
Šla byste do toho znovu?
Určitě ano, protože mi to, jako neznámé holce z Roudnice, úplně otevřelo svět. A já jsem vždycky byla hodně extrovertní, ráda jsme se předváděla a zpívala. Hudbě jsem se věnovala vždycky, takže jsem spíš chtěla jít tímto směrem. Nicméně když se naskytlo tohle, tak jsem říkala, že v té soutěži aspoň něco zazpívám a něco z toho vytěžím. Takže bych řekla, že jsem z toho vytěžila, co se dalo, a potom jsem včas odešla.
Pomohla vám účast v soutěži a získaný titul nějak při vaší práci?
Jasně, že ano. Dnes působím jako cvičitelka pilates a pořád se snažím inspirovat klientky pohybem, protože jsem se sama musela celý život hýbat. Moje figura totiž nikdy nebyla zadarmo. Navíc, když jezdíme na společné wellness víkendy, tak jim tam mohu poradit. Nejen s cvičením, ale třeba jak s vlasy, jak s pletí, protože tohle všechno jsem se naučila. A je to také díky tomu, že jsem byla ta Andrea Kloboučková nebo tehdy Vránová, za mnou ty ženy přišly. Samozřejmě potom jsem to musela potvrdit tím, jestli něco umím nebo ne. Ale známý obličej byla taková vstupní brána.
Vy jste působila v modelingu už před úspěchem v miss?
Já jsem se modelingu věnovala od čtrnácti let. Působila jsem u modelingové agentury Czechoslovak Models Milady Karasové, která je ikona českého modelingu. A navíc to byla i taková moje druhá máma, která mě připravovala i na prestižní soutěž Elite Model Look, kde jsem se také umístila na třetím místě. Tenkrát vyhrála Petra Němcová. Přehlídky jsem chodila jak u nás, tak v zahraničí. Takže zkušenosti s modelingem jsem měla od čtrnácti let a v devatenácti jsem šla na miss. To Milada Karasová těžce nesla, protože když jdete na Miss, tak se musíte vyvázat ze smlouvy u Czechoslovak Models a musíte jít do Miss Models tenkrát k panu Zapletalovi. Tak jsme tenkrát přišli s tatínkem za Miladou s kyticí, rozloučit se, že prostě bohužel, že už mám jasnou cestu, a že chci jít na Miss.
Proč jste dala přednost miss?
Vždycky jsem byla holka takzvaně krev a mlíko a v cizině – v Paříži nebo Miláně mi říkali, že jsem tlustá. No a já jsem si říkala, že mi nikdo nebude říkat, že jsem tlustá. Naštěstí v tomhle jsem měla vždy svou hlavu. Některé holky na to dojíždějí a trpí bulimií nebo mentální anorexií. Modelingové agentury umí dostat tu holku na dno. Ale na tohle jsem jim řekla, nenene, v České republice jsme takové, tak já zkusím tu Miss a budou mě brát takovou, jaká jsem. A právě proto jsem do Miss šla. Od té doby mě každý návrhář bral jako tu Andreu Vránovou, která není tlustá, ale má velká prsa (smích). A toho jsem chtěla docílit.
Teď ještě v branži fungujete?
Tady v Teplicích pracují občas pro Naďu Moravcovou, ale už jen pro ni, protože už je čas to přenechat mladším. Jsem po operaci kolene, a když mám podpatky déle, tak už je to špatné. Pro Naďu chodím ráda, na podzim jsem šla i se svou dcerou. Také chodím charitativní přehlídky. Například pro Lenku Taussigovou.
Zmiňujete dceru. Také se věnuje modelingu?
Dcera Anička kromě toho, že stále studuje, tak funguje jako influencerka. Od třinácti si natáčela svoje videa, je to taky taková extrovertka po mamince (smích). Ale šla jinou cestou, protože nechtěla být jako maminka. V současnosti působí pod agenturou We love fun, která influencery zastupuje. Dcera má manažera, který jí domlouvá reklamy a spolupráce. My jsme tenkrát byly takové figurky, kterým vše nalinkovali. Ale dcera dostane reklamu, kterou musí sama vymyslet, natočit, sestříhat a odevzdat. A to se mi zdá hodně kreativní a za to, co dělá, si jí vážím. A k tomu modelingu. Když mě před časem oslovila právě Naďa, že nás chce na přehlídce obě, tak jsem ji poslala za Aničkou a ona byla pro. Takže jsme šly spolu módní přehlídku a já byla hrozně dojatá. Jen mě mrzí, že jsem si ji tolik nevychutnala, protože když ona byla na mole, tak jsem byla v zákulisí, takže příště si půjdu jen sednout a budu na ni koukat.
Dcera má sociální sítě v malíčku, ale vy sama jste zde aktivní?
Jen přes pilates. Používám je k propagaci mého webu andreapilates.cz, kde předcvičuji online lekce. Začala jsem s nimi během pandemie covidu, protože tělocvičny se zavřely a já jsem se musela nějak živit a něco vymyslet pro své klientky. Cvičím živě, třikrát týdně od devatenácti hodin v pondělí, středu a ve čtvrtek. Zároveň se mi z těch lekcí natáčí záznamy, takže ženy, co v tu chvíli nemůžou se mnou nebo nemůžou dorazit do tělocvičny, tak si zacvičí z domova. Takže sociální sítě využívám tímto způsobem.
Je podle vás nutnost být na sítích vidět?
To určitě ano, i když jsem v tomto takzvaně stará škola. Svoje soukromí si chráním, nerada dávám na odiv, kde jsem byla na dovolené nebo, co jsem si koupila.
Dostaly jsme se ke cvičení. Vy patříte mezi jednu z nejvyhledávanějších cvičitelek pilates u nás. Jak jste se k tomuto druhu cvičení dostala?
Jako skoro ke všemu mě k tomu přivedl život. Moje figura nebyla nikdy zadarmo a ve čtyřiadvaceti, jsem v těhotenství s Aničkou, kdy jsem nějakou dobu před porodem musela trávit na lůžku kvůli hrozbě předčasného porodu, ztloustla 32 kilogramů. Tak jsem si říkala, dobře, to pak dáš dolů. Jenže jak jsem byla spokojená maminka, tak jsem si toho nějak nevšímala a kila sama dolů nešla. Asi po osmi měsících jsem v trafice viděla bulvár s mojí fotkou a popiskem Podívejte se, jak vypadá. No a já začala brečet. Manžel redaktorku seřval, ale mě to nakoplo začít s těmi kily něco dělat. Hledala jsem vhodné cvičení a moje kamarádka objevila v Americe pilates, které mi dala na DVD. Já odcvičila prvních pět minut a vlastně věděla, že je to ono. Pak jsem úspěšně udělala devítiměsíční kurz u Renaty Sabongui, naší guru, která přivezla pilates do České republiky. A já pilates cvičím už osmnáct let.
Jak náročné cvičení to je a pro koho je vlastně určeno?
Cvičit můžete od útlého věku, mám tam třináctileté holky, ale také mám klientku, které je pětasedmdesát. V pilates najdete prvky jógy, tai-chi. Může to být klidné cvičení, kde se protahujete a je to spíš rehabilitační anebo dynamické na formování a zpevňování postavy. Takže umí být namáhavé, posilovaní s vlastní vahou těla. Pravidelné cvičení dopomůže k tomu, že zůstanete pohyblivá, energická a cítíte se skvěle. A i když nějaké cviky už třeba nedokážete, tak jeden cvik má několik modifikací, takže já ho ušiju klientkám na míru.
Jaké neduhy může cvičení odstranit?
Kromě bolesti zad, uleví i při migrénách, je dobré na správné dýchání, správné držení těla. To cvičení je opravdu blahodárné.
Máte vzkaz pro ty, kteří váhají s pilates začít? A kde najdou konkrétně vaše lekce?
Neváhejte a přijďte, já dovedu vyhecovat každého (smích). U mě si nejen zacvičíte, ale taky si vyčistíte hlavu. Lidé mě kromě Teplic, kde působím ve Studiu Kapa, najdou i v Litoměřicích a Roudnici nad Labem. Zvažuji ještě nabídku do Prahy. Najdete mě, na již zmíněném webu andreapilates.cz. Kromě cvičení pořádám i wellness víkendy.
Váš manžel je bývalý hokejista, vy cvičíte pilates. Vedete ke sportu i děti?
Samozřejmě, vedli jsme je k více sportům, aby se uměly postavit ke všemu. Teď oba hrají basketbal. Jáchym hraje za Teplice a Litoměřice a, Anička si chodí zahrát se ženami v Teplicích a dělá trenérku malým basketbalistům.
Jak ráda trávíte volný čas?
Mám fenku ohaře, takže když mám čas, tak vyrazíme do polí a dáme si desetikilometrovou vycházku. To je moje nejvíc, u toho si vyčistím hlavu.
Takže odpočíváte jen aktivně nebo se umíte i natáhnout na gauč?
To umím taky (smích). Po procházce, než jdu cvičit, tak si dám hodinku s kávou, knížkou nebo filmem, kdy na mě nikdo nesmí mluvit, a já relaxuji.
Přidat komentář