Nad lázeňskou metropolí severních Čech se tyčí historický klenot. Hrad Doubravka není jen památkou, ale i živým centrem kulturního dění. Jeho správce Martin Richter, který je nadšeným radioamatérem, se snaží o to, aby se dominanta města stala místem, kde se historie setkává s moderními aktivitami.
Velkou část vašeho života zabírá péče o Doubravku. Co vás k tomu vedlo?
Od šesti let jsem bydlel v Teplicích, studoval i pracoval. Dominanta Teplic byla a je pro mne vždy tím, co by nějak mělo vypadat a žít. Díky radioamatérskému sportu jsem se k hradu dostal osobně blíž a při hledání nového předsedy spolku AVZO, který dominantu vlastní, to padlo na mne. A pak nemůžu zapomenout na slib Láďovi Vaisovi, zakladateli spolku, který už bohužel mezi námi není, že to budu dělat co nejlépe.
Jak se hrad změnil od doby, kdy jste se o něj začal starat?
Zásadně. Z místa, o kterém se říkalo „vždyť tam nic není“, je to místo pro sport, kulturu i místo pro obyčejný klídeček s pivem. Ve spolupráci s partou nadšenců byla zprovozněna Zbrojnice, která se bude i rozšiřovat. Provozujeme třetím rokem penzion se zážitkovým ubytováním přímo na hradě.
Jaké jsou největší výzvy při udržování takové historické památky?
Získat peníze. Fasády, které se před deseti lety opravily, potřebují opravit znova. Voda, písek a 20 procent vápna víc prostě nevydrží. Je to nekonečný boj. Největší artefakt, poslední dělová věž, potřebuje na opravu tři miliony, na to nemáme. Jen projekt stál 170 tisíc a město nám darovalo sto. Navíc prioritou našeho spolku jsou technické sporty a činnosti a starost o hrad jako kulturní památku je pro nás v podstatě zájmová činnost.
Spolupracujete při péči o hrad s dalšími organizacemi nebo odborníky?
Nejužší spolupráce je se státní památkovou péčí v Teplicích a NPÚ Ústí nad Labem. K opravám využíváme okruh firem, se kterými máme dlouholeté vynikající zkušenosti a jejichž kvalita je respektována právě i ze strany památkářů.
Existují nějaké plány na jeho další rozvoj?
Rozpracovaná je stálá kavárna v historických prostorách, kde jsme dokončili výměny oken, instalaci topení, připravili nový komín pro krbová kamna, která budou součástí interiéru. Bohužel schází finance na elektroinstalaci, podlahy, dřevěné stropy a zedničinu. Chlapi ze Zbrojnice chtějí rozšířit své aktivity na katakomby v podzemce hradu a v hradbách realizovat expozici mučírny. Na kavárnu bude navazovat i muzeum historie hradu a expozice sloupových historických hodin.
Můžete se podělit o nějakou zajímavou příhodu nebo objev, který jste na hradě učinil?
Že můj profesor politologie měl pravdu. Nejsložitějším způsobem dosažení cíle je demokracie.
Tepličané berou Doubravku jako oblíbené místo pro relaxaci a odpočinek. Máte pro ně letos připravené nějaké akce?
Každý rok připravujeme celou řadu samostatných akcí, které publikujeme na našem webu a Facebooku. Den dětí, pálení čarodějnic, sportovní akce, armádní den, příměstský tábor či taneční open air.
Zmiňoval jste sport, k němu patří i spolek radioamatérů. Vnímáte nějaké spojení mezi péčí o historický hrad a vedením týmu radioamatérů?
Rozhodně, chce to individuální přístup.
Co vás osobně přivedlo k radioamatérství a proč vás stále baví?
Já jsem radioamatér asi jako křesťan nepraktikující (smích). Stal jsem se předsedou spolku, jehož první odborností bylo radioamatérství, a to, že jsem se vše potřebné naučil, složil zkoušky a získal volací znak, je pro mne vyjádření úcty a respektu k práci těch, kteří v šedesátých letech hrad převzali v troskách od státu a postavili ho do dnešní podoby. Byli v té době ve věku dnešní mládeže, která si nedokáže představit, že by po škole každý den dřela do večera na stavbě hradu bez nároku na cokoliv. U fotografií z té doby si jen z toho pohledu na ně takzvaně sednul na zadek.
Jakou další činnost spolek vlastně provozuje?
V další řadě rádiový orientační běh, kde bereme medaile nejen na mistrovství Evropy, ale i světa. Je to spojení fyzicky náročného běhu ve volné přírodě a zároveň technické dovednosti ovládat přijímač, správně se orientovat a nacházet jednotlivé kontroly. V dalších letech se rozšířily aktivity díky oddílu Spona o klasické i extrémní sporty ve volné přírodě, které také sami pořádáme. Není lehké se pohybovat 24 hodin v lednu po Českém středohoří a hledat kontroly. Je to jeden z nejtěžších závodů v ČR, pokud ne vůbec.
Další zajímavou aktivitou je železniční a autodráhové modelářství, které provozujeme jako dva samostatné kroužky, a věnují se jim nejen děti, ale i dospělí. Máme již jednu autodráhu pro RC modely na současné technické úrovni a dokončujeme i jednu modelově starší v dalších prostorách. Železničáři pracují na stálém velkém kolejišti v měřítku H0.
Jaké jsou největší úspěchy vašeho radioamatérského týmu?
V provozu KV jsme se postupně probojovali z prvních míst v ČR na čelo v Evropě a v roce 2024 jsme dosáhli první místo na světě, což je zásluha Tomáše Štěpničky. Největší úspěchy stanice OL4N v závodech VKV, jejíž vysílací středisko na Cínovci vede Pavel Strahlheim, je skoro vždy TOP 10 z cca 50 až 70 stanic podle typu závodu. Na KV to byly světové závody WW WPX SSB a CW, kde jsme obsadili 4. a 3. místo na světě.
V čem vlastně spočívá práce radioamatérů?
Práce radioamatérů je záležitostí od roku 1910, kdy byl učiněn vynález vlnění na velké vzdálenosti. U vzniku byli osobnosti jako Marconi a Popov. Postupem doby to převzala armáda a rozhlas.
Jak se na soutěže připravujete?
Jsou to hlavně stavby antén, jejich testování, účinnost v dané lokalitě, používání a dokonalá obsluha radiostanic a periferií, což jsou výkonné zesilovače a další pomůcky. Světový trend je, kdy vše řídí počítač, ovšem lidský faktor je stále přítomen. Patří sem i sledování aktivity Slunce a ionosféry.
Stalo se vám někdy, že jste navázali kontakt s někým z neobvyklého nebo vzdáleného místa?
Mezi nejlepší spojení patří spojení s jordánským králem Husajnem, který už nežije, dále s nepálským králem, thajskou královnou, bhútánským králem a španělským králem. Všichni byli radioamatéry, ale je jich daleko více. V podstatě není místo na Zemi, s kterým se nedokážeme spojit, pokud tam sedí radioamatér.
Jaké vybavení je klíčové pro úspěšného radioamatéra?
Klíčové vybavení je kvalitní vysílačka, koncový stupeň a super anténa. Poslední dobou se objevují zařízení spřažená s počítačovou technikou, kde se využívá maximální podpora různých hardwarů a softwarů.
Co byste doporučil mladým lidem, kteří by se chtěli k radioamatérům přidat?
Mladým lidem doporučuji si najít na internetu základní informace o práci radioamatérů a pak ideálně nás přijít navštívit a vše vidět a vyzkoušet si v reálu.
Máte vůbec čas odpočívat?
Jak kdy. Můj syn se směje, že jen si udělám kafe nebo něco k jídlu a už opět beru telefon a něco řeším. Relax jsou pro mne nejvíc hory. Víkend v Alpách vydá za čtrnáct dní u moře. Pak jistě sport, běh nejvíc a v posledních třech letech potápění. To mě fakt vzalo, tak se nemůžu dočkat letošní dovolené na Korsice, kde už mám vyhlídnuté potápění k potopenému bombardéru, ale i několik pěkných vrcholů.
Jaké máte sny nebo plány, které byste ještě rád zrealizoval?
Na Doubravce stálou kavárnu, muzeum historie hradu, expozici hodin, katakomby, mučírnu a únikovku. Samozřejmě opravu poslední dělové věže. Osobně zůstat zdravý, věnovat se zdravému pohybu a pořídit si celou potápěčskou výstroj a vidět „jiný“ svět.
Přidat komentář