Tři z restaurací Ústeckého kraje se sice dostaly na prestižní Grand restaurant festival Pavla Mauera – v jiných krajích třeba jen jediná – ale za standardem obvyklým třeba hned za saskou hranicí naše restaurace obecně stále hodně zaostávají. Částečně si za to mohou sami hosté.Podle Českého statistického úřadu Češi za rok v restauracích projedí kolem 10 tisíc korun na osobu. A to není mnoho. Nejsme prostě ochotni si za kvalitu zaplatit, a tak nám ji ani nikdo nenabízí. Podle restauratérů je problém i v tom, že mladým lidem se prostě nechce vařit. „Z těch, kteří studují gastronomický obor, má skutečný zájem o vaření zhruba 20 procent studentů,“ říká Vobo- řil, majitel jedné z pražských restaurací.
Jeho slova potvrzují i průzkumy mezi studenty. Vobořil navíc upozorňuje, že adepti kuchařského řemesla získávají ve školách špatné návyky. „Vliv na úroveň učilišť má také nízká podpora od restauračních a hotelových řetězců. Podpora naopak plyne od výrobců kořenicích směsí a dochucovadel.
To se projevuje i v téměř všech juniorských národních soutěžích v gastronomii. Bez sponzorů by ale realizace těchto soutěží probíhala mnohem hůře nebo vůbec,“ řekl Tomáš Vobořil. Mladí kuchaři si tak hned v začátcích zvyknou používat náhražky, které s dobrou kuchyní nemají mnoho společného.
Přidat komentář