Alergie dnes patří mezi nejčastější civilizační onemocnění a nevyhýbají se ani seniorům či dlouhodobě nemocným. Podle sestry z ACME Domácí péče Aleny Špičkové se s nimi zdravotníci v terénu setkávají stále častěji, a to i u lidí, kteří dříve žádné potíže neměli.
Jak často se u svých klientů setkáváte s alergiemi a jaké bývají nejčastější?
U našich klientů se s výraznými alergiemi setkáváme spíše méně. Neznamená to ale, že alergici nejsou. Často jen nejsou diagnostikovaní nebo nepřicházejí do kontaktu s alergenem, který jim potíže způsobuje. Nejčastěji jde o alergie na pyly, roztoče, hmyzí bodnutí a také kombinace s potravinami u pylových alergií. Občas se objeví i léková alergie.
Všímáte si, že alergií v posledních letech přibývá?
Alergie neboli přecitlivělost je jedna z mnoha civilizačních chorob, tím se výskyt v populaci neustále zvyšuje. Svoji roli hraje i dědičnost. Předáváme si dispozici k atopii, která může přerůst v alergii.
Jak člověk pozná, že nejde o nachlazení, ale o alergii?
Alergické projevy, jako je slzení očí, vodnatá rýma, kýchání, kašel nebo dušnost, trvají týdny a objevují se tehdy, když se člověk setká s alergenem. Tělesná teplota bývá normální a alergií se nenakazíme.
S jakými příznaky se na vás lidé nejčastěji obracejí?
Nejčastěji jde o dlouhotrvající rýmu, kožní projevy typu ekzému a dechové potíže, které nejsou způsobené jiným interním onemocněním.
Na co bývají lidé nejčastěji alergičtí?
Především na pyly jarních stromů a trav. Výjimkou nejsou ani reakce na hmyzí bodnutí, které mohou být velmi závažné.
Může se alergie objevit i u člověka, který celý život žádné potíže neměl?
Ano. Přecitlivělost na alergen se může objevit v jakémkoli věku, i u seniorů. Alergie si věk nevybírá.
Jak alergie ovlivňují běžný život seniorů nebo dlouhodobě nemocných?
Záleží na typu a síle příznaků. Zatímco alergická rýma se dá většinou dobře zvládnout, alergické astma nebo kožní potíže mohou být pro starší či imobilní klienty velmi zatěžující. Alergici bývají v sezoně často unavení. Důležitá je včasná diagnostika, správná léčba a režimová opatření.
Co může člověk udělat doma, aby si ulevil od příznaků?
Základem je omezit kontakt s alergenem. U alergie na roztoče pomáhá pravidelné větrání, úklid, praní povlečení, péče o matraci a minimum textilií v bytě. U pylových alergií je vhodné se po příchodu domů osprchovat, převléct se a nesušit prádlo venku. V lékárnách jsou dostupná i volně prodejná antihistaminika a oční kapky.
Kdy už nestačí běžné léky z lékárny a je potřeba vyhledat odborníka?
Pokud příznaky přetrvávají, opakují se každou sezonu, zhoršují se nebo se objeví dušnost, je nutné navštívit alergologa. Neléčené alergie mohou přejít až v alergické astma.
Jak může domácí péče pomoci lidem se silnými alergiemi nebo astmatem?
Zdravotní sestra může klienta poučit o režimových opatřeních, pomoci se správnou technikou inhalace, aplikovat předepsané léky a doporučit návštěvu odborníka. Stejně tak může edukovat i rodinu.
Setkáváte se i s těžkými alergickými reakcemi? Jak v takových situacích postupujete?
V domácí péči tuto zkušenost nemám. Obecně je ale anafylaxe život ohrožující stav. Je nutné podat léky první pomoci, pokud je má klient k dispozici, uklidnit ho, zajistit dýchací cesty a volat záchrannou službu.
Co by měl mít každý alergik doma nebo u sebe?
Pokud hrozí závažná reakce, měl by mít u sebe léky první pomoci podle doporučení alergologa a také informaci pro okolí o své diagnóze.
Co byste poradila lidem, kteří mají podezření na alergii, ale vyšetření odkládají?
Vyšetření není náročné ani bolestivé. Jde o odběr krve, kožní testy nebo spirometrii. Včasná léčba může zabránit rozvoji astmatu. Samoléčba se nevyplácí, vždy je lepší vyhledat odborníka.
Přidat komentář