Šestaosmdesátiletá Tepličanka Miloslava Bálešová bojuje proti špatné náladě chůzí, zpěvem a cvičením. Před dvěma lety se stala Babičkou Ústeckého kraje i Seniorských listů a v celorepublikovém klání skončila bronzová.
Jaký jste měla letošní rok?
S dcerou jsem byla na výletě v Praze, na lodi jsme byly. S partou jsem ušla pět a půl kilometrů taky po okolí Teplic. Chodila jsem cvičit do šanovské Mušle. Scházíme se v klubu i s partou. Zdraví mi slouží a už mám i tři dávky očkování. Takže jsem měla hezký rok.
Jaké máte tipy na udržení pozitivní mysli a dobré nálady?
Já ráno nevstanu z postele, abych si nezacvičila. Každé ráno asi tak 20 minut cvičím. Chodím ráda na vycházky, a když nemůžu nebo se mi nechce ven, tak chodím po balkóně sem a tam. Balkón je dlouhý 6 metrů, obvykle se po něm projdu 80 krát nebo 100 krát. A taky si ráda zazpívám, pouštím si Šlágr.
Zavzpomínáte ještě někdy na vaše úspěchy v soutěži Babička kraje a republiky?
Vzpomínám ráda na ta moje děvčata, co se mnou soutěžila. Dokonce s babičkou, která v té Olomouci tenkrát vyhrála, Jarmilou Chudobovou z Hradce, si voláme. Ona už má dvaadevadesát roků. Vždycky si s ní moc ráda povídám.
Jaké budete mít Vánoce?
Přijede si pro mě dcera a na Vánoce budu u rodiny ve Vrchlabí. Během svátků pojedeme za vnukem do Liberce a ten mě doveze domů, abych mohla 1. ledna na novoroční výšlap na Doubravku. Tam chodím moc ráda, protože se tam potkám s lidmi, které třeba celý rok nevidím.
Co byste si do nového roku přála a popřála všem ostatním?
Přála bych všem hodně, hodně zdraví. Přála bych si, aby lidé dodržovali, co se má, a pořád nenadávali na ta přísná nařízení. Přála bych všem optimismus, aby si v téhle smutné době uměli najít něco, co jim vykouzlí úsměv na tváři.
Přidat komentář