Kabáti po dvou letech míří na sever Čech. V rámci svého turné zahrají 19. června doma na teplických Stínadlech. Fanoušci svádějí poslední bitky o lístky – koneckonců i naše redakce připravila soutěž o vstupenky na koncert a soutěžících bylo o něco více než jindy – a určitě se chystají vyrobit na stadionu podobně žhavou atmosféru jako v roce 2013. K těšení se na koncert legend se samozřejmě přidává i Žít Ústí a přináší povídání se zpěvákem Kabátů Josefem Vojtkem.
O novém CD a turné
Právě jedete open air turné a 19. června vystoupíte v Teplicích. Bude pro vás koncert před publikem rodného města něčím výjimečným?
Pro mě se nic nemění, snad jen, že v Teplicích jsme vyrůstali a máme tady spoustu známých a kamarádů.
Jaké chystáte na koncertu překvapení?
Zahrajeme standardní koncertní program jako po celou dobu tour. Snad jen, že předkapelu nám dělá právě teplická parta Blue Rocket.
Na Stínadla se vracíte po dvou letech. Co se vám honí hlavou, když je to prostě doma? Je to lepší, než třeba na megakoncertě na Vypichu? Anebo je to tak, že doma nikdo není prorokem?
Vypich byl výjimečný tím, že byl jediným koncertem k výročí kapely. Teplice, jak jsem už řekl, jsou jedním koncertem v řadě. Pro mě osobně to není ničím výjimečnější koncert než všechny ostatní.
Na šňůře propagujete nové album Do pekla Do nebe. Tentokrát ho produkoval Yarda Helešic místo Milana Cimfeho. Proč? Chtěli jste změnu? A přišla?
Oni na našem posledním albu pracovali oba. Yarda vnesl do našich písniček své nápady, trošku jiný styl hraní na kytary a pohled na naše písničky. Milan je součástí naší kapely při práci ve studiu už řadu let, zná styl i zvuk kapely. A právě toto spojení si myslím posunulo album zase o trochu dál, než jsou alba předešlá.
Na vašem novém albu je také písnička, kterou jste věnovali našim hokejistům na mistrovství světa a mimochodem jste jí živě i šampionát zahájili. Zjišťovali jste, jaký měla ohlas mezi hokejisty?
Když jsme šli pozdravit naše hokejisty do šatny před prvním zápasem šampionátu, pouštěli si v šatně písničku Dole v dole. Myslím si tedy, že i „Brousíme nože“ zapadla do jejich předzápasové „diskotéky“ úplně v pohodě.
Zpívat ji před narvaným hledištěm fanoušky v O2 aréně… Jaký to byl pocit?
Bylo to zahájení mistrovství světa, tím to bylo určitě zajímavé.
Kabáti hrají už více než 30 let, mají za sebou 11 alb, tisíce koncertů, členové kapely už pokročili do věku, kdy šedý vlas a vráska není ničím neobvyklým. Cítíte vy sami ve své hudbě nějaký posun?
V hudbě jsme stále ten Kabát, co zpívá o věcech všedních dnů, o životě normálních lidí, o jejich starostech, bolestech, radostech. A z pohledu kapely jsme to dotáhli ze zkušebny v Hostomicích až na koncerty pro 70.000 lidí, a to je dost velký posun, nemyslíte?
O kariéře
Prosadil jste se také jako muzikálový zpěvák. Je to velký rozdíl oproti rockovému zpěvu s kapelou? Je potřeba s hlasem nějak jinak pracovat? Projít třeba nějakým školením?
Samozřejmě v muzikálech nejde používat jen rockově zabarvený hlas. Musel jsem se naučit s hlasem pracovat. Dělám muzikály už 20 let a je to obrovská hlasová škola.
I díky muzikálu se z vás stala opravdová hvězda. O vaše soukromí se rád a často zajímá bulvár. Jaké to je, když se se „kluk z Teplic“ stane celorepublikovou hvězdou?
Dá se na to zvyknout :).
Je ve vaší hudební kariéře něco, co berete jako vrchol, zásadní úspěch?
První Vypich. Ale zároveň to byla výzva k další práci a snaze jít ještě dál, nebo chcete-li výš.
O Teplicích a fotbalu
Ví se o vás, že jste hrával za Teplice fotbal a že jste fotbalový fanda. Zakopete si ještě? A sledujete, jak se Teplicím v lize daří?
V mém věku a pracovním vytížení se nehoním za mičudou jako kdysi. Jsem už jenom občasný televizní fanoušek a příležitostný „čutálista“.
Tepličané berou Kabát zásadně jako „svoji“ teplickou kapelu. Vy ale v Teplicích – na rozdíl od některých jiných kolegů z Kabátu – už dlouho nebydlíte. Nechybějí vám Teplice? Nechcete se vrátit? Upřímně?
Nechybí. Jsem doma v Praze, mám zde svoji rodinu, kamarády a práci.
Myslíte, že na vaši hudbu měly právě Teplice a jejich atmosféra nějak vliv? Že kdybyste byli třeba z Budějovic, hráli by Kabáti jinak? Jinak?
…No přece budějovicky, to je jasný ne.
Profil
Narodil se v roce 1965 v Teplicích. Jako kluk hrál fotbal, později začal tíhnout k hudbě. V roce 1988 začal zpívat s Kabáty. Díky jejich úspěchu na začátku 90. let mohl opustit svou původní profesi opraváře telefonů a věnovat se už jenom hudbě. Kromě hraní s kapelou, se kterou mimochodem nasbíral už devět Zlatých slavíků, vystupuje také v celé řadě muzikálů. Dvakrát si také zahrál ve filmu. V současnosti žije v Praze a má tři děti.
Moje nej
číslo: 13
jídlo: česká kuchyně
muzika: americké country
oblíbený politik: takový neexistuje
citát/krédo: Nemusí stát, hlavně když pevně visí.
Přidat komentář