Za hranicí chudoby nežijí na severu Čech už jen lidé bez práce. V ubytovnách přibývá lidí, kteří svým vzděláním i profesí patří do střední třídy. Platy na severu Čech jsou totiž velmi nízké a mnoho lidí prostě nemá na to, aby si našetřilo na horší časy. Pokud je pak postihne nějaká životní katastrofa jako nemoc, ztráta partnera a podobně, rychle se ocitnou v zoufalé situaci.
Problém mnohých lidí zvyklých starat se celý život o sebe je, že se za svou nouzi stydí a nechtějí zažádat stát o pomoc a zařadit se mezi lidi závislé na dávkách. „Představte si, že člověk má někam přijít a vyprávět svůj příběh, kolik bere peněz, co se děje doma, proč na to nemá. Cítí se pak většinou méněcenný, zoufalý, že se dostal do takové situace, protože většinou si tito lidé pomohli sami,“ vysvětluje Tereza Hajdúová z Člověka v tísni, která pracuje v Předlicích. Podle pracovníků humanitárních organizací je proto velmi těžké určit, kolik pracujících žijících v chudobě je. Jejich počet ale určitě nebude zanedbatelný.
Veronika Vorlíčková a ČRo/Sever
Škoda, že i když by si většina zažádala o nějaký příspěvek, tak vám stejně nedají nic…