Mému závodění na motorce se přizpůsobila celá rodina

Ve čtrnácti letech se se Denis Fligr z Hudcova u Teplic stal mistrem České republiky v supermoto. Na motorkách se prohání již několik let, má v plánu se účastnit i Mistrovství Evropy. Přiznává, že velkou zásluhu na jeho úspěchu má jeho táta, který mu celou dobu pomáhá.

Jste juniorský mistr ČR v supermoto. O jakou disciplínu vlastně jde?

Je to sport, ve kterém se jezdí na motokrosové motorce se silničními pneumatikami. Jedna část je silniční a další terénní.

Jak se dostal k tomu, že vám ještě není ani 15 a už jezdíte na motorce?

Od malička vyrůstám vedle taťky, který opravuje motorky. Takže jsme si vždy mohl nějak zajezdit. Když mi bylo deset, tak mne napadlo, že bych mohl jezdit závodně. Vlastně mi to navrhli kamarádi.

To jste ale nemohl na silnici, v tolika letech nedostanete řidičák.

Samozřejmě na silnici to nejde. Začínal jsem s motokrosem na terénních tratím mimo klasické cesty. V loňském roce jsme začal jezdit na okruzích a nakonec jsem vyhrál mistrovství ČR.

Je na Teplicku nějaké místo, kde se dá s takovým ježděním začít?

Nejbližší trať je v Sosnové u České Lípy, kam jezdíme. Ale motokros, se kterým jsem začínal, se jezdí ve Světci. Poprvé jsme začal jezdit s panem Smočkem, který má jakousi trať za domem. Ale můj táta je silniční motorkář. Jezdil jsem ještě s jedním kolegou, který je mladší než já a i ten spíše tíhnul k silnici. Takto jsme objevili supermoto a podařilo se nám napojit se na Pavla Kejmara, který ho jezdí. Protože nás bylo více, tak se nakonec otevřelo mistrovství republiky v juniorských třídách.


Počítám, že asi nemáte motorku, která by se dala koupit někde v motorkářském obchodě. A je nějak omezená?

Juniorská kategorie mají omezené kubatury 50, 65 a 85 v dvoutaktech. Ve čtyřtaktech je to 150. Můj táta vždy jezdil Hondy a samozřejmě ji pořídil i pro mne. Ale ta dvoutaktní motocykly již nevyrábí. Proto mám tu 150. Základ je motokrosová motorka, která se koupit dá, ale museli jsme na ní vyměnit pneumatiky a udělali řadu dalších úprav. Musí se na silnici a na terén, který jezdíme, úplně jinak nastavit. Jiné gumy jsou za sucha a jiné za deštěm, jako třeba u formule. Ale na silničních gumách pak jedete i ten terén. Po pravdě mám tři motorky. Dvě na supermoto a jednu motokrosovou.

Jak trénujete a jak často?

Motokros 2 až 3 krát týdně a pak minimálně jednou týdně byly závody. Supermoto se přes zimu jezdit nedá. Takže tréning začne až na jaře.

Tréning je jen o motorce nebo k tomu děláte i něco jiného?

V zimě musím chodit do posilovny, abych pod dohledem trenéra nabral fyzičku. Síla je k ovládání motorky důležitá. Byl jsem na soustředění s Pavlem Kejmarem, což je špičkový závodník, a od něho mám mnoho cenných rad, na co se zaměřit. Také jezdím na motokrosové soustředění s Martinem Michkem

Co říkají kamarádí. Závodí vám?

Většinu mých kamarádů motorky moc nelákají, ale třeba učitelé můj úspěch ocenili.

A co škola s vrcholovým sportem?

Naštěstí se školou žádný problém nemám, mám dobré známky. Když potřebuji na něco uvolnit, tak nám učitelé vycházejí vstříc. Třeba na soustředění, byl jsem v Itálii, v Maďarsku. Kdyby mi to ve škole nešlo, určitě by zasáhli i rodiče.

Co vám v tom supermotu nejvíce sedí?

Nemohu říci, že by mi něco extrémně šlo. Ale míval jsme vždy problémy s vjížděním do kolejí a vyjetých částí trasy , což bylo v motokrosu časté. Problémy mám na mokru.

Co se povedlo loni?

Jsem o něco starší než moji soupeři. Možná je to o něco výhoda. Mám také zkušenosti z motokrosu, která jim trochu chybí. Tam jim dokážu ujet.

Kolik vaše motorka dokáže jet?

Až 110 km/h.

Už jste se někdy zranil?

Když jsem začínal, tak jsem jednou nedoskočil skok a natrhal si vazy v pravém koleni. Loni jsme se v Krásné Lípě skočil na jednoho kluka, který mi vjel do cesty a vyhodil si ruku. V motokrosu byla větší pravděpodobnost úrazu než je nyní v supermotu. I když se zde jezdí samozřejmě rychleji.

To je asi na tátu, ale tři motorky, to nebude levný sport…

Určitě ne. Vlastně se tomu musela přizpůsobit celá rodina. Ale táta mě podporuje, je to vlastně i jeho koníček. Nejsou to jen motorky, ale i vybavení, cesty, nafta a benzín.


Jak jezdíte na závody?

Měli jsme starý karavan, se kterým jsme jezdili. A dodávku s motorkama, která ho táhla. Mamka s námi jela jen několikrát a sestra také moc nejezdí, ta se o mne bojí. S mámou jezdí hlavně jen na závody.

A co jiné koníčky?

Jako malý kluk jsem měl rád fotbal, který jsem dělal a florball. Na něj chci ještě chodit. A začalo mě bavit to posilování.

Fotbal tedy FK Teplice?

Za ně jsme v minulosti hrál. Naše rodina se zná s Frťalovými a dětmi Pavla Verbíře, takže jsme samozřejmě k teplickému fotbalu měli vždy blízko. Hlavně za jejich éry. Ale nyní fotbal už skoro nikdy nestíhám.

Jak trávíte letní prázdniny? To je asi hlavní sezona…

Ty jsou převážně jen o motorkách. Jsou pořád tréninky, soustředění a závody, volného času mám přes léto minimum.

Co plány do budoucna?

Už bych v letošním roce teoreticky mohl jet s dospělými. Mohl bych mít 250ku, ale tu zatím nebudu jezdit. Byli jsme loni na největším závodě supermoto na světě v belgickém Mettetu, kde se sešla celá světová špička. Proto jsme tam ještě s jedním kamarádem jeli. Bylo nás jako juniorů 18. Skončil jsem na čtvrtém místě. Vítěz nám naděloval několik sekund na kolo a na stejné Hondě, jakou mám, i já. Táta mi řekl, že je vidět, že mám ještě rezervy. A nechce mi koupit větší, dokud se tu současnou nenaučím využít naplno. Řekl, že jí klidně mám rozervat na kusy. Na konci sezony zase chceme jet do té Belgie, aby se ukázalo, jak na tom jsem ve srovnání se světovou špičkou.

A kdyby to šlo?

Uvidí se. Navíc příští rok již budu potřebovat silnější stroj.

Jak se na ni těšíte?

Hodně. Ta současná mi už začíná být trochu malá, i když jezdit na ní stále mohu. Bude i rychlejší. Na té současné motorce je znát každé kilo, které naberu.

Nic jiného?

Letos by se mělo se konat Mistrovství Evropy v juniorech. Tak bych chtěl zkusit i to. Měli by to být 4 závody. Snad 3 v Bulharsku a jeden v Sosnové. To by znamenalo jet třikrát do Bulharska.


Kdo je váš závodnický vzor?

Pavel Kejmar a Martin Michek.

Jenom Češi?

Pavel Kejmar byl na Mistrovství světa třetí, patří mezi špičku. Chodím k němu na akademii a chová se k nám velmi kamarádsky. Martin Michek je dvojnásobný vicemistr světa v motokrosu.

Jak moc je sport populární?

V ČR moc ne a přitom máme přední závodníky. Mistra a vicemistra Evropy a třetí místo na světě. V mistrovství národů bylo Česko druhé.

V kolika letech začít s motorkou?

Já začínal v deseti, to je dost pozdě. Správně by to mělo být již v šesti. Někteří kluci začínají ve čtyřech letech. Je to hlavně o tatínkovi.

Denis Fligr
Čtrnáctiletý žák teplické školy ZŠ Buzulucká. V roce 2016 se stal Mistrem ČR s juniorské kategorii supermoto a skončil čtvrtá ne největším závodě na světě.

Nej
Barva – oranžová
Jídlo – Španělský ptáček
Číslo – 26
Hudba – Alan Walker
Politik – Jaroslav Kubera

 

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*


*