Exponát měsíce v teplickém muzeu!

Velikonoční papírové dózy (foyer teplického zámku / vstup zdarma)

Velikonoce jsou důležitým křesťanským svátkem, spojeným s novým počátkem a s vítáním jara. Náš jarní exponát měsíce představuje historické velikonoční papírové dózy na sladké dobroty, určené pro děti, které je dostávaly za pomlázku nebo jim je nosil velikonoční kohoutek či zajíček.

Tři vystavené papírové schránky mají tvar vajíček a kohoutka. Jsou vyrobeny z kartonu a skládají se vždy ze dvou částí. Velké vejce má vrchní povrch polepený papírem s motivem květin na zlatém podkladě, jeho vnitřní část je pokryta papírem potištěným drobnými modrými čtyřlístky. Jednu polovinu vejce lemuje po vnitřním obvodu bílá dekorativní krajka.

Druhé menší vajíčko má vrchní povrch pokrytý alobalem ve stříbrné barvě. Na něm jsou vytištěné fialkové květy krokusů a malých kuřátek. Na jedné půlce vajíčka je při horním vnitřním okraji papírová bílá krajka po celém obvodu. Vnitřní povrch je z papíru potištěného drobnými černými hvězdami.

Třetí dózou je kohoutek, také ze dvou částí tvrdého papíru. Oba díly jsou polepeny drobnou skleněnou zakulacenou průhlednou balotinou. Kohoutek je nabarven modrou a žlutou barvou. Místy se barvy překrývají. Horní půlku tvoří část těla, hlavička, ocas a boční křídla. Spodní část tvoří tělo a dvě oválné nohy. Obě vnitřní stěny jsou polepeny papírem se žlutými a zelenými skvrnami.

Tradiční velikonoční symboly

VEJCE

Symbolizuje naději a život, vařené natvrdo symbolizuje odolnost člověka proti všem příkořím. V předkřesťanské době bylo vejce využíváno jako prostředek magie a jako obětní dar zemřelým. Již tehdy bylo zřejmě opatřováno magickými symboly. Později se toto magické zdobení vajíčka změnilo v prostý ornament, který ale dodnes zachovává určitou symboliku.

Velký význam má červená barva, vyjadřuje teplo, sluneční energii, barvu krve, lásku i ochranu proti zlým silám. Zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně s postem, který Velikonocům předcházel, a při kterém se vejce jíst nesměla, proto lidé netrpělivě čekali, až postní doba skončí. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr. Vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život. Tady je zřetelné symbolické spojení se Zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi.

KOHOUT

Velikonoční kohoutek jako zvířátko, které dětem přinášelo vajíčka i pamlsky měl tradici převážně v oblasti západních a severozápadních Čech. Zde na Zelený čtvrtek snášel kohout červená vejce, aby je děti po celém dvoře a hospodářství hledaly. Velikonoční kohout je také doložen v Rakousku a Horních Bavorech, jako dárce vajíček a sladkostí pro děti.

Historický původ kuru domácího bychom našli v Asii ve 4. tisíciletí př. Kr. a odtud se rozšířil do ostatních oblastí. Od 14. století je doložen domácí chov kuru na panských sídlech v českých zemích. Starost o domácí drůbež vždy ležela na hospodyni.
M. Valtrová Kašparová, Bc.

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*


*