Exponát měsíce dubna v teplickém muzeu

Exponátem měsíce dubna je v teplickém muzeu klíněnka jírovcová. Na malého motýlka se můžete podívat ve foyer teplického zámku, vstup je zdarma. 

Řada z nás se již v minulosti setkala se stromy jírovce maďalu – kaštany, které již v létě vypadají jako by přišel podzim. Příčinou toho všeho je klíněnka jírovcová z čeledi vzpřímenkovití. Tento malý motýlek byl pro vědu objeven v Makedonii v roce 1986 a krátce nato došlo k jeho rychlému šíření severozápadním směrem. V roce 1993 pronikla klíněnka i na naše území a stala se zde nevítaným hostem.

Jírovec maďal je u nás dlouhodobě pěstován a dnes je již zdomácnělou dřevinou. Na jeho listy klade klíněnka vajíčko, z kterého se líhne housenka. Ta se prokouše do listu a pokračuje žírem uvnitř. Vznikají tak plošné chodby viditelné zvenčí listu. Nakonec se uvnitř listu i kuklí. Přibližně po dvou týdnech se líhnou motýli, kteří mají rozpětí křídel kolem 8 mm. Tento cyklus se v průběhu roku a v závislosti na počasí několikrát opakuje. Poslední generace zůstává přes zimu v kukle a motýli se líhnou na jaře s probouzejícím se jírovcem.

Napadení stromu je při první generaci sotva znatelné. I přesto se z ní líhne velký počet motýlů. Po spáření klade samička 20 – 40 vajíček a počet napadených listů několikanásobně vzroste. Tam kde byla přezimující generace silná, (kde nebylo shrabáno listí) je počet napadených listů značný. Na podzim již nenajdeme nepoškozený list. I přes značné oslabení není strom nijak v růstu ohrožen. Shrabáním a odstraněním spadaných listů z okolí částečně předejdeme většímu počátečnímu napadení klíněnkou.
V našem okolí se můžeme setkat i s klíněnkami jiných druhů. Celkem jich v Čechách žije přes 60 druhů. Všechny mají velmi podobný způsob života. Ten se liší hlavně ve druhu přijímané potravy skládající se převážně z listů stromů a umístění plošné chodby (na rubu nebo líci listu). Mnoho druhů klíněnek se specializuje na jeden druh potravy. Příkladem mohou být tři různé druhy klíněnek na třech různých druzích javorů, nebo dva druhy klíněnek na lísce, kde jeden druh má plošné chodby z rubu listu a druhý z líce.
Nemalé množství housenek a kukel zahubí hmyzožravé ptactvo. Hlavními nepřáteli klíněnek jsou však drobní zástupci blanokřídlého hmyzu, kteří na nich parazitují. Řada z nich se přímo specializuje na určitý okruh hostitelů. Míra napadení je mnohdy nad 50 % a úspěšně tak decimuje své hostitele na přijatelný počet.
Klíněnka jírovcová bohužel dosud v přírodě tyto přirozené nepřátele nemá. Jedinou pomocí tak zůstává pravidelné hrabání spadaného listí na podzim. Strom tak nevyléčíme, ale minimálně oslabíme první generaci klíněnek na jaře.

Miroslav Žemlička, kurátor přírodovědných sbírek teplického muzea

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*


*